Obě tato písmena označují stejný zvuk – dlouhé u.
Není trochu nepraktická mít dvě různá písmena pro stejný zvuk?
Je.
Proč je teda máme?
Z historických důvodů. Když se totiž podíváme na historii zvuku dlouhé u, které se dnes označuje ů, zjistíme, že to kdysi vůbec dlouhé u nebylo.
Do 14. století jsme měli dlouhé u (dnes ú) a dlouhé o, jehož výslovnost se ale potom měnila na diftong uo, kde zvuk u postupně začal dominovat (slábnoucí zvuk o se začal napisovat nad písmeno o – dnešní kroužek ů je tedy původní o). Asi od 15. století se už četlo dlouhé u.
Můžeme to znázornit takto: dlouhé o → uo → dlouhé u.
Pravidla pro psaní
Pro psaní ú a ů existují přesná pravidla:
- písmeno Ů nikdy nesmí být na začátku slova. Pouze uprostřed a na jeho konci. Píše se jen v českých slovech. (dům, domů)
- písmeno Ú se v českých slovech píše jen na začátku kořene slova. (To neznamená, že bude vždy na začátku samotného slova! Pokud je před kořenem začínajícím na ú prefix nebo jiné slovo, ú se může objevit uprostřed.)
únavný (kořen slova začíná na ú) X neúnavný (ne- je prefix)
úhel X trojúhelník (kořen slova je úhel + přidáme před něj druhé slovo troj-). - pokud chceme označit dlouhé u v cizích slovech, dělá se to písmenem ú. V tom případě může být ú i uprostřed nebo na konci slova – túra, ragú.
Jak toto pravidlo vzniklo?
- proč se ů nepíše na začátku slova? Původní dlouhé o nemohlo stát na začátku slova, proto ani ů, které z něj vzniklo, nemůže být na začátku slova.
- proč se ú v českých slovech nepíše uprostřed a na konci? Původní dlouhé u po 16. století v pozicích uprostřed a na konci slova zaniká a stává se z něj ou (proto mouka, ale slovensky múka, rusky мука). Na začátku slova zůstalo dlouhé u. (údolí (ale dialekt oudolí)).
Jak je na tom slovenština a polština?
Slovenština se zastavila u diftongu uo a dál nepokračovala. Uo se zapisuje jako ô.
Polština prošla stejným procesem jako čeština, ale výsledkem bylo krátké u (v té době už polština dlouhé samohlásky neměla). Zapisuje se pomocí písmene ó, které se původně používalo pro uo.
čeština: dlouhé o → uo → dlouhé u – stůl [stu:l]
slovenština: dlouhé o → uo – stôl [stuol]
polština: dlouhé o → uo → krátké u – stól [stul]