Studium jazyka (a vlastně čehokoli jiného) není nic lehkého. A první úskalí se můžou objevit už před samotným začátkem učení.
Jeden z velkých problémů, se kterými se potýkají budoucí studenti, je, kde a s kým se učit.
Rodilý mluvčí, nebo cizinec?
I to, i to má své plusy a mínusy.
Rodilý mluvčí
Není rodilý mluvčí jako rodilý mluvčí. Je pravda, že většina rodilým mluvčí mluví, aniž by pořádně věděli, co a proč to říkají tak, jak to říkají, takže jsou vhodní na konverzaci, aby si studenti vyzkoušeli komunikaci, která se podobá komunikaci v běžném životě. Na vysvětlování gramatiky se moc nehodí.
Ale samozřejmě to neplatí o všech. Jsou i takoví, kteří se v gramatice skvěle orientují.
- Mluví přirozeně a spontánně
- Naučíte se správnou výslovnost a intonaci (ale opět to musí být lektor, který dokáže vyeliminovat případné nežádoucí vlivy, např. dialektu)
- Seznámí vás s tradicemi a mentalitou země (to může i cizinec, který v zemi žije, ale přece jen člověk, který se v té kultuře už narodil, toho ví víc a má to v krvi.)
- Má cit pro jazyk. Ne všechno se dá v jazyce logicky vysvětlit. Některé věci mají prostě „chuť“ (třeba rozdíl mezi otřít stůl a setřít stůl) a tu se nedá naučit, ta se musí jen cítit.
- Dokáže vás seznámit s hovorovým jazykem, říct, v jakých situacích jsou konkrétní slova nebo fráze v pořádku, a kde už ne. (Sleduju hodně instagramových stránek nerodilých lektorů češtiny a někdy žasnu, co tam píšou…)
- Není vždy lehké najít kvalifikovaného rodilého mluvčího. Je jich moře, kteří si řeknou, že když jazykem mluví, tak ho i umí. Ale málo z nich ho doopravdy umí.
- Zapomíná, že studium musí mít strukturu a organizaci.
- Může mu nedocházet, jak těžké je pro studenta naučit se něco, co pro něj je naprosto jasné a logické (proto je dobré najít si lektora, který se sám nějaký jazyk učí. To mu pomáhá nezapomínat, v jaké pozici je student.)
Nerodilý mluvčí
- Sám se jazyk učil, proto lépe ví, jak k některým problémům přistupovat, chápe problémy, kterým studenti čelí.
Víc plus mě nenapadá, ale toto je velké plus. Rodilí mluvčí mají často problém svůj rodný jazyk vidět jako systém pravidel a analyzovat svou vlastní promluvu.
- Výslovnost (může znát hodně dobře jazyk, ale pořád mít silný přízvuk), intonace, spontánní projevy.
Vždy ale záleží na člověku. I nerodilý mluvčí může být velice dobrý lektor. I nerodilý mluvčí se dokáže naučit cizí jazyk tak, že skoro (nebo dokonce vůbec) nejde poznat, že je cizinec.
Soukromý lektor, nebo jazyková škola?
I tady platí, že každé má své plusy i mínusy.
Soukromý lektor
- Cenově se pohybuje v podobných rozmezích jako jazykovka, ale tady všechny peníze jdou jemu. Víc peněz = menší minimální počet studentů nutných na uživení = více času na přípravu na vaše hodiny. (Pamatuju si, jak jsem začínala a měla jsem jen studenty přes jazykové školy. Abych se uživila, musela jsem jich mít opravdu hodně a na konci dne jsem byla tak zničená, že jsem vůbec neměla sílu chystat pro ně nějaké materiály.)
- Jak ho najít. Jsou všude a nikde. A kdo z nich je dobrý? Snadno se může stát, že máte tolik možností, že si nakonec nevyberete. Oprati tomu v jazykové škole vám prostě někoho přidělí a vy se nemusíte zabývat hledáním a vybíráním.
Jazyková škola
- Nemusíte sami nikoho hledat.
- Je to škola. Některým studentům to pomáhá lépe a organizovaněji se učit.
- Platíte, ale k lektorovi se nedostanou všechny peníze.
I tady je ale problém, jakou jazykovou školu vybrat. Není jich málo a jak poznáte, že je dobrá?
Dobrá rada – ne podle obsahu na instagramu. To, že nějaká jazyková škola má dobrý Instagram, neznamená, že i výuka bude dobrá. Reklama je jedna věc, kvalita konkrétních lektorů je už něco jiného.
Koho si teda vybrat?
Těžko říct, to už záleží na vás, čemu dáte přednost. Ať už si ale vyberete cokoli, hodně štěstí při studiu.